Lžou výrobci aut o spotřebě? Zde je pět odpovědí na otázku, proč realita většinou neodpovídá tabulkovým hodnotám ani palubnímu počítači.

1. Protože se neměří v provozu

Těžko naměříte reálná čísla, když se měření neprovádí v reálném provozu. Hodnoty, které najdete v každém prospektu, se zjišťují ve zkušebně, kdy auto stojí na otáčejících se válcích. Řidič uvnitř má přesně předepsané to, kdy má akcelerovat, jakou rychlostí má kdy jet, kdy má zastavit a jak se zase rozjet. Vypuštěné emise se chytnou do vaků a následně se už pouze spočítá, kolik těch škodlivin auto vyprodukovalo a z toho se dále dopočítá spotřeba.

Už teď narážíme na zásadní problém. Udávaná čísla nejsou nějakým průměrem, kdy Karel testovač najezdil tisíce kilometrů po různých trasách. Je to laboratorní údaj. Pokud pojedete jinak, než stanovuje předpis New European Driving Cycle, podle kterého se v současnosti vše měří, nikdy se na stejnou spotřebu dostat nemůžete.

2. Protože měří lidé

Automobilky sice musí řešit kvůli EU každý gram CO₂, ale lidský faktor, který může sehrát při měření svou roli, se neřeší. Ano, testovací řidič se musí pohybovat v toleranci jednoho km/h od předepsané rychlosti, ale toho lze u auta dosáhnout různými způsoby. Pokud na krátko prudce šlápnete na plyn, naroste produkce emisí i spotřeba, ale rychlost bude v toleranci. Plynulejší řidič dosáhne jiných hodnot než ten, který přišel do práce s kocovinou po celonočním flámu, nebo ten, který prostě nemá rád koncern VW a chce mu při měření uškodit. Údajně se takové věci nedějí, ale teoreticky možné jsou.

3. Protože automobilky využívají své možnosti

Všichni znají způsob, kterým se měří. Je proto zcela logické, že se mu přizpůsobí. Ukázkovým příkladem je systém start/stop. Pro řidiče v praktickém provozu sice má zanedbatelný vliv, ale pro měření má vliv zásadní. Fiktivní měřicí městská jízda totiž trvá nějakých 13 minut a během toho auto třináctkrát zastaví. Když na tomto relativně malém úseku zhasne motor, výsledek to dost ovlivní. Tak přesně proto nás všechna moderní auta otravují neustálým vypínáním motoru.

4. Protože se jezdí pomalu

Městský cyklus znamená během měření několik málo akcelerací většinou na méně než 40 km/h, mimo město se auto jen na chvilku rozjede na 120 km/h. Normovaný způsob měření spotřeby předpokládá na dnešní dobu pomalou jízdu. I proto se finální spotřeba liší od té udávané.

5. Protože se spotřeba neměří

Jenže reálná spotřeba se neliší pouze ve srovnání s oficiálními čísly, ona se liší i ve srovnání s tím, co říká palubní počítač. Důvod je prostý. To, co vidíte v autě, není výsledek měření, ale výsledek výpočtu. Spotřeby se vypočítávají a vzorec, podle kterého se tak děje, si stanoví automobilka samotná. Nikdo proto přesně neví, co je do výpočtu zahrnuto. I zde mohou výrobci ovlivňovat zákazníky.

Zkuste si schválně změřit orientační spotřebu pomocí tankování do plné nádrže. Možná se nakonec budete dost divit.